Objekt vznikl v roce 1768 jako knížecí poplužní dvůr. Knížecí šafář tu s minimálním personálem odhospodařoval jednotku panské půdy, která zahrnovala také budovy a potřebné vybavení. V letech 1925-1927 byl Jestřábský poplužní dvůr knížeti Schwarzenberkovi vyvlastněn a stal se majetkem státního pozemkového úřadu v Praze.
V roce 1929-1930 koupil dvůr Jiří Adamovitsch, který zde hospodařil do roku 1948, kdy byl dům znárodněn.
Při vzniku státního statku Černá k 1. lednu 1951 se Jestřábí stalo jeho provozní jednotkou. Až do roku 1974 bylo součástí hospodářství Bližná. Byly zde ve dvou stájích umístěny chovné jalovice, dále zde byli prasata a nad stájemi v půdních prostorech drůbeží brojleři.
Ve dvoře tehdy bydlel Josef Vála s rodinou. Krmil jalovice v pravé stáji a druhou stáj krmil František Malý, který bydlel v domě venku před dvorem. O kuřata se starala Ludmila Válová, provdaná Mouchová. V zadní části budovy byli dvě velké stodoly, které se využívali k uskladnění sena.
Z hygienického hlediska bylo však hospodaření dále neúnosné. Hned za stodolou bylo vybudováno veřejné tábořiště Jestřábí III., turistů přijíždělo stále více a z objektu vytékala můčůvka, často až přes silnici a šířil se zápach všude kolem. Postupně se upustilo od chovu prasat, pak kuřat a v roce 1975 skončilo se i s odchovem jalovic.
Oborový podnik Šumava přišel v dalších létech s nápadem, využít těchto budov k rekonstrukci a výstavbě rekreačního zařízení. Stodoly i obytné budovy byly poznamenány stářím a tak došlo k jejich demolici. Aby však byl zachován starý styl stavby, byla pravá dolní budova ponechána a zmodernizována.
Koncem května 1985 / jak píše Jiskra z 31.5.1985/ bylo školící a rekreační zařízení Jestřábí slavnostně otevřeno. O symbolické přestřižení pásky požádal tehdejší ředitel Oborového podniku Šumava ing.Bohuslav Olšan tajemníka ÚV KSČ Františka Pitru.
Objekt byl pořízen Oborovým podnikem nákladem téměř 15 mil. Kčs. V té době je kapacitě 120 lůžek přizpůsobena kuchyně, jídelna, klubovna a bar. Celý areál je rozdělen na dva ubytovací pavilony s jídelnou, kotelnou a uhelnou. Jídelna je spojena s terasou.
V měsících červnu až srpnu sloužilo pro rekreaci pracovníků jednotlivých odštěpných závodů a také pro výměnnou rekreaci. Současně s výstavbou vznikla i nová silnice, byl vybudován nový zdroj vody na Radslavi, odkud je přívod směrem na vrch Lískovec nad Bližnou a odtud na Jestřábí.
Areál na Jestřábí je skutečnou dominantou této části rekreační oblasti Lipenské přehrady a svým stylem do krásného prostředí dobře zapadá.